Proč zateplovat

• Cena tepla

Zdroje energie nejsou nevyčerpatelné a jsou často v nestabilních oblastech světa – v současné době nelze předpokládat, že teplo bude levnější. Uvedené platí, i když cena některých ze zdrojů tepla v posledních letech stagnuje. Dnešní maloobchodní cena hnědého uhlí je však oproti roku 2000 dvojnásobná, cena zemního plynu je potom oproti roku 2000 téměř trojnásobná.

• Zajištění úspory tepla – nižší náklady na vytápění, snížení negativních vlivů na životní prostředí

Necelá třetina rodinných domů v České republice byla postavena v době, kdy na únik tepla z těchto domů přes vnější stěny nebyly kladeny téměř žádné požadavky. Vnější stěna z plných pálených cihel tloušťky 45 cm byla z hlediska úniku tepla považována za vyhovující.  Pokud by se ještě dnes stavělo z plných pálených cihel, musela by vnější stěna mít tloušťku přes 3 m.

Hodnocení úniku tepla přes vnější stěny pomocí stanovených normativních požadavků začalo až počátkem šedesátých let minulého století. Jejich výrazné zpřísnění potom nastalo v období kolem roku 1980.  Do zmiňovaného roku 1980 se v České republice postavilo přibližně 60 % všech rodinných domů. Začátkem devadesátých let došlo k dalšímu výraznému zpřísnění požadavků. Znázorněné zpřísňování požadavku na součinitel prostupu tepla (obr. 1) ukazuje, že předpisy v průběhu doby požadavek neustále zpřísňují s ohledem na rostoucí potřebu snížení spotřeby tepla na vytápění.

Zateplení vnějších stěn snižuje úniky tepla v otopném období a přináší tak v převažující míře úspory ve spotřebě tepla v desítkách procent. Navíc při zateplení stěn je možné zahájit otopné období později a ukončit dříve. Ze všech běžných tepelně technických úprav  – tj. zateplení vnějších stěn, výměna oken, zateplení střechy, zateplení stropu pod půdou a nad sklepem –  zamezuje právě zateplení vnějších stěn obvykle největšímu úniku tepla.

Snížení úniku tepla vyvolá snížení jeho spotřeby na vytápění a tím se zároveň také zmenšuje znečištění ovzduší zplodinami vzniklými při vytápění.

Obr. 1 Znázornění průběhu zpřísňování požadavků na tepelně izolační vlastnost vnějších stěn vyjádřené součinitelem prostupu tepla  

• Zvýšení teploty vnitřního povrchu zateplených stěn – zlepšení tepelné pohody, snížení možnosti vzniku a růstu plísní

Na pobyt člověka v budově má vliv skutečnost, jakým způsobem a jak rovnoměrně člověk vydává svoje teplo do okolí. V případě, že je stav optimální, mluví se o tepelné pohodě.  V opačném případě dochází k tomu, že např. i v relativně dobře vytopené místnosti se v zimě, v blízkosti nedostatečně tepelně izolovaných vnějších stěn, dostavuje pocit chladu.

Zateplení stěny zvyšuje teplotu jejího vnitřního povrchu a omezuje tak zvyšování relativní vlhkosti v okolí stěny a tím i případné srážení vlhkosti na jejím vnitřním povrchu. Výsledkem je potom výrazné omezení vzniku a růstu plísní.

Zateplení vnějších stěn napomáhá zajišťovat tepelnou pohodu rovněž v letním období (ve vazbě na velikosti oken a jejich stínění), kdy díky zateplení nedochází tak snadno k rychlému prohřátí stěn a tím následně i k nežádoucímu zvyšování teploty v interiéru.

• Zásadní zlepšení vzhledu domu se současným zvýšením jeho hodnoty

Zateplením se dosahuje nového vzhledu popř. nového celkového výrazu domu. Lze využít širokou škálu barev a struktur vnějšího povrchu zateplení.

Při obnově fasády je vhodné provést tuto obnovu již zateplením. Některé stavební činnosti a materiály jsou při obnově bez zateplení (např. jen omítkou) a při zateplování totiž mnohdy stejné a musí se zajistit v každém případě, např. lešení, omítka apod.

Například náklady při obnově zateplením pomocí ETICS  se oproti celoplošné obnově omítkou navyšují v obvyklých případech přibližně jen o jednu třetinu, přičemž zateplením navíc vznikají dlouhodobě každoroční přínosy ze snížení nákladů na vytápění včetně dalších nezanedbatelných přínosů (tepelná pohoda, užitná hodnota, snížení negativních vlivů na životní prostředí apod.) Náklady na zateplení se tak úsporami tepla v průběhu doby splácí, což v případě obnovy jen omítkou neplatí.

• Nižší náklady na pořízení otopného systému

Zateplení vnějších stěn umožňuje  při  případné výměně  a rekonstrukci vytápění  pořizovat jeho části (zdroj tepla, rozvody, otopná tělesa,…) v nižších cenových úrovních a to z toho důvodu, že vlivem zateplení  dochází ke snížení potřebného výkonu vytápění.

• Zlepšení hodnocení domu z hlediska energetické náročnosti

Energetická náročnost budovy tj. i rodinného domu je v současné době prokazována průkazem energetické náročnosti budovy (PENB) – obr. 2, který musí být zpracován také při větší změně dokončené budovy tj. i při zateplení (zjednodušeně řečeno je větší změna dokončené budovy změna na více než 25 % celkové plochy obálky budovy). Stanovuje se výpočtem ze všech energií, které do budovy vstupují. Konkrétně jde o energii potřebnou na vytápění, ohřev teplé vody, větrání, osvětlení, chlazení a úpravu vlhkosti.

Pro vlastníky rodinných domů platí také i povinnost před prodejem nebo pronájmem domu nebo jeho ucelené části opatřit si průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) a předložit ho před uzavřením smlouvy kupujícímu nebo nájemci a při podpisu smlouvy ho předat.  Výjimkou je případ, že se obě strany písemně dohodnou na tom, že se průkaz neopatřuje a zároveň půjde o budovu, která byla postavena a poslední větší změna na ní byla provedena před začátkem roku 1947.

Obr. 2 Vzor grafické části průkazu energetické náročnosti budovy

Podle PENB jsou budovy, tj. i rodinné domy, zařazeny do klasifikačních tříd energetické náročnosti A až G. Slovní vyjádření jednotlivých tříd je uvedeno v tab. 1.

Tab. 1 Slovní vyjádření klasifikačních tříd energetické náročnosti budovy

Zároveň s výše uvedenými povinnostmi je vlastník, při prodeji nebo pronájmu budovy nebo její ucelené části, povinen zajistit uvedení klasifikační třídy energetické náročnosti budovy podle PENB v informačních a reklamních materiálech. Pokud zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu neobdrží grafickou část průkazu, uvede v reklamních a informačních materiálech nejhorší klasifikační třídu – tj. třídu G.

Energetická náročnost domu určená zařazením do klasifikační třídy energetické náročnosti podle PENB  se stává důležitým parametrem ovlivňujícím poptávku a cenu na trhu nemovitostí. Je zřejmé, že kupující nebo nájemce bude čím dál tím více upřednostňovat dům například zařazený do třídy C oproti domu zařazenému do třídy G a to v duchu obdobné logiky jako při nákupu spotřebičů do domácnosti.

Převzato z publikace CZB „Zateplování rodinných domů – úspory energie a zlepšení životního prostředí“ – viz sekci Publikace.